Výroční zprávy od r. 1892

Zpráva náčelnická – od září 1892 do konce ledna 1893

Přednesena valné hromadě dne 5. února 1893.

V měsíci září sestaven br. Černým sbor a povoláni do něj bratři R. Kolúch jako cvičitel; Kumpán, Novák, Suttner a Tvarůžek za pomahatele; za čekatele povolán br. Pařízek. Sbor takto sestavený konal pět řádných schůzí, mimo porad, v nichž technické záležitosti jednoty vyřizoval.

Zavedena hodina cvičitelská a mimo toho ještě zvláštní hodina šermu. Žel, že ani cvičitelé sami hodiny tyto nenavštěvovali a tak hodiny tyto opět zanechány býti museli.

Výlet pochodový přes Těmice, Žeravice a do Vracova konán dne 18. září při účastenství 15 členů s praporem ve stejnokroji.

Dne 25. září konán slet župy v Hodoníně, kde odbývati se mělo veřejné cvičení od kterého se však pro nedostatek přihlášek upustiti muselo a cvičení provedeno jen domácí. Jednota naše zastoupena 12 členy s praporem.

Cvičení odbývalo se třikráte v týdnu vždy v pondělí, ve čtvrtek a v sobotu. Cvičeno v 1. i 2. družstvu v létě od 6 hod., v zimě od 7 hod. večer; ½ hodiny předtím cvičil sbor.

Průměrně navštívilo cvičení: v měsíci září 9 členů, říjnu 7, listopadu 6, prosince 7, lednu 7 – celkem 36 členů. Průměrná návštěva tudíž 7 členů. Největší v měsíci září – 9 členů, nejmenší v měsíci listopadu – 6 členů.

Nemohu na tomto místě se nezmíniti o liknavé návštěvě cvičení ze strany členstva. Z třiceti činných členů chodí cvičiti 5-6, nejvýše 8 – tedy ani ne čtvrtina. Smutný to úkaz bratří, ale bohužel pravdivý.

Odchodem bratra Tvarůžka, který službu vojenskou nastoupil, ztrácí sbor horlivého a pilného člena.

Ze sboru pro porušení sokolské kázně a přestupek proti řádu sboru cvičitelského v tělocvičně a nekonání svých povinností, vyloučen bratr Suttner.

Laskavostí pana Osyčky dostalo se nám k bezplatnému užívání jeho místnosti na Horním náměstí, kam jsme se přesídlili z letní tělocvičny. Za to stujž mu na tomto místě náš vřelý sokolský dík.

Během roku zakoupeno 20 tyčí ku prostným; bratrem Klučkou zhotoven bezplatně pružný můstek; bratrem Novákem zapůjčeny 2 činky, za což jim taktéž srdečný dík.

Tím zprávu moji končím s tou pevnou důvěrou, že příštím správním rokem se vše napraví a nás plno v tělocvičně cvičiti bude, abychom v největší svátek Sokolstva na Moravě – při sletu v Brně 1894 – důstojně vystoupiti mohli.

Na zdar!

A. Černý


Zpráva jednatele o činnosti v roce 1897

Drazí bratři!

Opět uplynul rok, to osmý od vzkříšení jednoty naší. Potřebou i zvykem jest pohlédnouti zpět na činnost a stav jednoty, by se posouditi mohlo, zdali činnost setkala se s úspěchem či nezdarem. Důvěrou Vaší byl osud jednoty vložen do rukou nynějšího výboru, jenž Vám zprávou touto skládá účet z jednání svého k posouzení, dostál-li a v jaké míře svého úkolu.

Činnost naše letošní ubírala se směrem pevným a určitým, v němž zračilo se mužné sebevědomí, které nehledá okázalých úspěchů zevnějších, spokojíce se s výsledky skutečnými.

Roku minulého nevystoupila jednota naše s cvičeními veřejnými, soustředila však všechny síly své v místnosti cvičební a duševní výchově věnujíc se takto na okamžik výhradně užšímu účelu svému účinnému.

Řádná valná schůze výroční odbývala se dne 7. ledna 1897 u přítomnosti 29 členů při kteréž zvoleni byli za starostu br. Leopold Skála, za náměstka starosty Rudolf Novák, za náčelníka br. Robert Kolúch, do výboru pak zvoleni byli bratři: Doležal Luděk, Frýba Frant., König Alexander, Pospěch Josef, Pařízek Leopold, Púček Jan, Slavík Josef a Repík Filip, za náhradníky bratři Förster Ferdinand, Indruch Jos., Novák Filip a Raiskup Jan. Za dozorce účetní bratři Doležal Luděk a Pařízek Jan, za vyslance do župy bratři Skála Leopold a Novák Rudolf, za praporečníka bratři Repík Filip a Pařízek Leopold.

Výbor ustavil se ve schůzi dne 31. ledna následovně: bratr L. Pařízek za jednatele, bratr König Alexander za pokladníka, bratr Púček Jan za hospodáře.

V měsíci červenci pozbyla jednota naše br. starostu Leopolda Skálu, dále br. předsedu zábavního výboru a člena správního výboru Fr. Frýbu, rovněž vystoupil ze správního výboru br. Pospěch Jos., br. Slavík Jos. byl vyloučen, tímto správní výbor pozbyl čtyř členů na jichž místo povoláni bratři náhradníci. Za příčinou tou ovšem měla býti svolána mimořádná valná hromada, ale jelikož se členové proti tomu vyslovili, nebyla svolána.

Výbor odbýval během roku 13 poradních schůzí, v nichž se veškeré záležitosti jednoty vyřizovaly.

Členů čítá jednota koncem roku 1897 108 a sice: zakládající: 1, přispívajících 43 a činných 64, úhrnem 108 členů.

Během roku vystoupili 4 členové, přistoupilo 60 bratrů, vyškrtnuto ze seznamu 16 bratrů pro neplacení členských příspěvků a 2 členi vyloučeni pro posílání dítek do školy židoněmecké.

Jmění inventární sestává z domů, totiž místa stavebního v ceně 850 zl., dále z nářadí a jiných různých věcí v ceně 455 zl.

Během roku nezakoupeno žádné nové nářadí.

Výlety podniknuty: 1 polodenní do Veselí nad Moravou dne 23. května, celodenní do Břeclavi dne 20. června, 1 zábavný polodenní výlet na Přívoz dne 18. července, 1 polodenní výlet do Kyjova dne 12. září a 1 celodenní výlet do Strážnice dne 19. září, celkem 2 výlety celodenní a 3 polodenní, vystoupení toto je ovšem na jednotu naši velmi skrovné, kdo však zná poměry, i nahlédne, že vystoupení bylo ještě dosti časté. Mimo toho zúčastnila se jednota naše korporativně kladení základního kamene při stavbě měšťanské a obecné školy zde. Účast však mimo výlet na Přívoz byla vždy velmi skrovná, ano, dokonce jeden ohlášený výlet do Písku musel býti pro nedostatečný počet členů v kroji sešlých odvolán.

Zábavný výbor pořádal během uplynulého roku za souhlasu správního výboru 7. února šibřinky „Výlet do Cařihradu“, taneční zábavu (Na Končiny), dne 19. dubna (v pondělí velikonoční) zábavní večírek, dne 6. července přátelský večírek na oslavu Mistra Jana Husa, v říjnu hodovou zábavu, dne 31. října divadelní představení „Mlynář a jeho dítě“ a konečně dne 26. prosince „Štěpánskou zábavu“. Mimo toho pořádal správní výbor dne 26. 4. 1897 na oslavu brixenského mučedníka Karla Havlíčka Borovského přátelský večírek. Celkem pořádáno 6 zábav a 2 přátelské večírky. Účast při zábavách byla velmi četná, při přátelských večírcích, kde nejvíce dbáno duševního vzdělávání bohužel velmi slabá a jest to věru politování hodno u některých členů, že se tak okázale podobných vzdělávacích večírků straní, doufejme však, že i v tom k nápravě dojde.

V jednotě odebírají se 1 výtisk časopisu „Sokol“, 5 výtisků „Věstník Sokolský“, 4 výtisky „Svědomí“ a 4 výtisky „Sokolského sborníku“.

Bezplatně a ochotně nám uveřejňovaly veškeré zprávy jednoty se týkající slavné redakce „Lidové noviny“, „Slovan“, „Slovácké noviny“, „Hodoňan“, „Velehrad“ a „Moravské noviny“, začež jim vzdán buď velký dík.

V měsíci únoru započalo se cvičiti v domě p. Rychmana, protože místnost dřívější „Nový Svět“ žádný člen navštěvovati nechtěl pro hrubé chování jeho majitele, v měsíci září přestalo se v jednotě naší vůbec cvičiti, ač to zapotřebí nebylo, doufám, že nám příčinu bratr náčelník úplně vysvětlí, rovněž cvičení dorostu vůbec žádné není.

Podal jsem Vám tímto bratři stručný, avšak věrný nástin činnosti naší, o kteréž ponecháno Vám jest pronésti úsudek.

Ku konci pak nemohu opomenouti Vás ještě upozorniti na nastávající slavnostní dny všesokolské vůbec ohledně hromadného výletu Sokolského na Moravu bratrů z Království, který má býti ve dny 3., 4., 5. srpna t. r. do Hodslavic, rodného to kraje nesmrtelného Františka Palackého. Zajisté i jednota naše nezůstane za druhými a v počtu nejčetnějším uvítání bratrů z Čech se zúčastní.

Ku konci pak žádám Vás bratři by jste dobře uvážili zdali myšlenka sokolská ve Bzenci nabývá půdy či ne, ku porovnání tomu máte seznam členů jednoty naší a zajisté se pozastavíte nad malým počtem členů ze Bzence – celkem asi 40 – jest to číslo pro Bzenec zahanbující. Proč ze Bzence během roku minulého až na ojedinělou výjimku žádný člen se nepřihlásil, žádá bedlivého uvážení a hledati příčinu a nápravu u věci té.

Doufám bratři a žádám Vás jménem věci sokolské, by se jeden každý z Vás přičinil aspoň o získání jednoho člena Sokolu našemu, by jednota naše mohutněla a myšlenka sokolská v kraji slováckém více půdy nabývala.

Dalšímu svornému šíření myšlenky sokolské v městě našem, jakož i další činnosti jednoty bzenecké srdečné „Na zdar!“

Ve Bzenci 16. ledna 1898

Leopold Pařízek, t. č. jednatel


Zpráva náčelníka k řádné valné hromadě „Sokola“ bzeneckého dne 16. ledna 1898

Bratři!

Podávám zprávu za rok minulý o činnosti naší jednoty ze stránky technické. Hlavní překážkou, že se nevyvíjela žádná činnost, bylo nedostatečné místo ku cvičení, kde členstvo jen s nucením a s nechutí přicházelo a proto cvičení v září zastaveno. Místnost cvičební nevyhovovala nejen z příčin technických, nýbrž byla nedůstojná našemu „Sokolu“, kde drůbež vše znečišťovala a vše vydáno cizím lidem napospas.

Činnost jevila se v jednotě takto: po přeložení tělocvičny z „Nového Světa“ do místností p. Rychmana, počalo se ku konci března cvičiti. Členstvo zařazeno do tří družstev, však cvičilo se jen několikrát ve dvou družstvech, většinou však v jednom družstvu při průměrné účasti 10 členů.

První pochodové cvičení konáno v květnu při účasti 14 členů s praporem do Veselí nad Moravou, kde založena nová jednota sokolská. V červnu zúčastnili jsme se veřejného cvičení v Břeclavi – 14 členů s praporem, kde cvičilo osmičlenné družstvo bradla a koně na šíř. V červenci konán zábavní výlet na Přívoz při účasti 25 členů s praporem. Zde jest mou povinností poukázati na nepěkný zjev, hrubé porušení kázně od bratra, který k nám zavítal z království a měl býti dobrým příkladem jiným. Zklamali jsme se!

Též musím poukázati na nedůslednost předsednictva jednoty naší, kde autorita předních činovníků poškozena, což mělo zkázný účinek v jednotě.

Naše jednota zúčastnila se též veřejného cvičení v Kyjově, kde cvičeno na bradlech a šerm na celé tělo.

Ku konci srpna započala činnost našeho odboru v Uherském Ostrohu a tu poukázati musím na nevšední nadšení a vytrvalost bratří z Ostrohu. Cvičeno dvakráte v týdni v místnostech br. Lacmana na „Novém Světě“ (nejedná se zde o stejnojmenný hostinec ve Bzenci. „Nový Svět“ v Uh. Ostrohu stával v ulici Třebízského – pozn. přepisovatele). Již k župnímu cvičení do Strážnice vyslal odbor ostrožský dvě družstva, kde Bzenec pro nečinnost cvičících členů jen jedno slabé družstvo vyslati mohl, které i bez vedoucího cvičiti muselo. Stalo se to, že br. Pařízek co vedoucí družstva a náměstek náčelníka pro osobní řevnivost ze sboru cvičitelského vystoupil, cvičení nenavštěvoval a župního cvičení se nezúčastnil. Také špatný vzor jiným!

Projektované pochodové cvičení do Písku pro slabou účast odpadlo. Také pěkný zjev! Ku konci září cvičení zastaveno, jak jsem již dříve oznámil.

Slavnosti základního kamene zúčastnila se jednota naše 13 členy s praporem.

Sbor cvičitelský sestával ze 4 členů ze Bzence a 1 člena z Uh. Ostrohu. Konal 4 řádné schůze. Bratr Pařízek ze sboru vystoupil.

Župní sbor cvičitelský pořádal v únoru župní kurs v Hodoníně, ku vzdělávání sil technických, bohužel mimo mne, kde jsem přednášel a probíral kužely, hry, různosti, vrh oštěpem, nikdo ze Bzence se nezúčastnil!

Nadějí na budoucí poněkud lepší činnost v jednotě naší kladu hlavně na tělocvičnu v nové naší měšťanské škole, předpokládaje, že místní školní rada nám tam cvičiti povolí. Proto velká práce čeká na sbor cvičitelský, by řádné cvičení se zavedlo, řádný cvičební rozvrh se vypracoval, cvičitelský i cvičební řád se udělal a též, na co hlavně poukazuji, aby byl vzat hlavní zřetel na cvičení dorostu a učňů.

Ku konci mé zprávy vzpomínám zemřelého bratra Kroupy, nechť žije dlouho památka jeho mezi námi.

Končím moji zprávu, žádám všech bratří k větší činnosti jako dosud, největší snahou budiž nás všech: vlastní náš stánek sokolský, vlastní naše tělocvična, kde pod krovem vlastním bude nám jen možno myšlenku sokolskou bez všech překážek pěstovati a proto naší vlastní tělocvičně a další činnosti bzeneckého Sokola „Na zdar!“.

Robert Kolúch, t. č. náčelník


Zpráva zapisovatele odboru Sokola bzeneckého v Uherském Ostrohu o činnosti v roce 1897

Určeno ku valné hromadě kmenné jednoty bzenecké dne 16. 1. 1898.

Dne 1. srpna 1897 založen zde odbor „Sokola“, kterýž díky obětavosti ze strany dosavadního náčelníka, jakož i jednatele kmenné jednoty, nejen že v život vzešel, nýbrž i zdárně za cíli jemu vytčenými kráčel a působil.

Bratr Kolúch, jako náčelník, mnohokráte, neohlížeje se na žádné překážky v cestu se mu stavící, nenechal se zastrašit mizerným počasím a třeba i pěšky ze Bzence k našim cvičeným docházel a směle možno říci, že bez něho neměl by odbor tak silné, nevyvratitelné kořeny, které zapustil v půdu, na níž nyní stojí, začež mu budiž naše hlučné sokolské “Na zdar!“ provoláno.

Však i činnost jednatele bratra Pařízka vůči našemu odboru nemůže nepovšimnuta zůstati, i on neštítil se žádných překážek a velmi často docházel do našeho odboru, by nám ústně nezbytné rady udílel, začež mu členové odboru též bratrské „Na zdar!“ provolávají.

Po 1. srpnu začal odbor cvičit a to pravidelně 2 x týdně. Počet cvičenců: 16 – 20. Dne 19. 9. vystoupil odbor náš na veřejném župním cvičení ve Strážnici poprvé veřejně zastoupen jsa 12 cvičenci.

Po strážnickém veřejném cvičení, následkem odchodu několika členů k vojsku, cvičívalo se opětně dvakráte týdně průměrně s 10 cvičenci.

V měsíci říjnu pojali členové odboru myšlenku, že by zcela odpovídalo intencím „Sokola“ kdyby se uspořádalo v zimních měsících několik divadelních představení, kteréž by i ten dobrý účel mělo, že by možný čistý výtěžek odložen býti mohl na zakoupení nezbytného pro každou tělocvičnou jednotu – nářadí.

Myšlenka díky ráznosti členstva vešla ve skutek a uspořádáno dne 28. 11. 1897 první divadelní představení, kteréž mělo důstojný průběh, mravní výsledek jeho byl dalekosáhlý a i hmotný úspěch byl skvělý, takže hned výtěžkem tohoto prvního představení kryty výlohy za jeviště, které si odbor samostatně pořídil. K naléhání obecenstva uspořádal náš odbor i Silvestrovskou zábavu, která skvělým svým programem, jakož i jeho provedením veškeré obecenstvo úplně uspokojila. Vzdor nepatrnému vstupnému (20 kr.) kryty všechny výlohy a nepatrný přebytek uložen, by po čase užit byl ku svému účelu.

Od 1. 11. do nynějška se necvičí, následkem prací, které všechno členstvo s pořádáním Silvestrovské zábavy bylo zaneprázdněno. Příštím týdnem však započne se opět pravidelně cvičiti.

Na zdar!

František Malý, t. č. zapisovatel odboru


Zpráva náčelnická za rok 1898

Drazí bratři!

Po převzetí náčelnictví v jednotě naší roku minulého, nemohl jsem hleděti vpřed se zrakem smělým, s nadějí a důvěrou.

Seznal jsem, že mě očekává práce, práce namáhavá abych uvedl jednotu naši tam, kde býti měla.

V jednotě do konce měsíce února r. 1898 se vůbec nic necvičilo, prázdniny tyto trvaly již půl roku, ač nářadí tělocvičného bylo dosti, rovněž i tělocvična. Nechci se šířeji o tom zmiňovati, neb všem příčina dobře známa.

Po vydání oběžníku dostavilo se do cvičení, tehdy ještě u br. Rychmana, 12 členů, počet ten se však brzy na 18 zvětšil.

Cvičenci zařazeni do dvou družstev, cvičeno třikrát týdně – v pondělí, středu a sobotu, vždy od 8 do 9 hod. večer.

Sbor cvičitelský, jelikož pozůstával ze dvou bratrů – Kolúcha a Pařízka – rozmnožen za souhlasu správního výboru o šest bratrů.

Třikrát týdně cvičeno přes měsíce: březen, duben, květen, červen, červenec a srpen, dále pak cvičeno až do konce měsíce prosince dvakráte týdně, vždy ve středu a sobotu od 8 do 9 hod. večer.

Začátkem měsíce listopadu jednota počala cvičiti v tělocvičně místních měšťanských a obecných škol. Prostorná tělocvična, všem nejnovějším požadavkům vyhovující a takřka veškerým nářadím opatřená, ukázala brzy své výsledky.

Cvičící členstvo stouplo až na 26 bratrů zařazených do tří družstev koncem měsíce prosince.

Vezmeme-li číselnou návštěvu za uplynulý správní rok 1898 a porovnáme-li jej s předešlým rokem, je zřejmý velký rozdíl: za r. 1897 cvičilo v 52 hod. 520 cvičenců, čítáno při návštěvách po 10 bratrech, ač jich tolik nebylo. Za r. 1898 cvičilo ve 108 hod. 1620 cvičenců, čítáno jen v průměru 15 br. na hodinu, ač jich bylo až 20.

Z toho viděti, že počet cvičenců a hodin se takřka více než ztrojnásobil.

Největší návštěvou v měsíci vykazuje se prosinec se 126 br., nejmenší srpen s 12 br.

Veřejného cvičení v Uh. Ostrohu dne 20. července 1898 zúčastnilo se 18 borců a s výsledkem dle mého zdání dobrým.

Dalších veřejných cvičení ani okrskového jsme se nezúčastnili z příčiny stranického napadnutí cvičícího členstva našeho br. župním zpravodajem na veřejném cvičení v Uh. Ostrohu. Cvičící členstvo pochopilo však jednání župního zpravodaje a bylo velmi roztrpčeno, oznámivši zároveň, že více za těchto poměrů veřejně na cvičení mimo slet nevystoupí.

Také správní výbor jednoty naší uznal nesprávné jednání toto a ponechal si věc tu při župní schůzi oznámiti.

Sbor cvičitelský nebyl žádný – br. Kolúch sobě vzal na dva měsíce dovolenou, Rajskub a Sýkora ze sboru již dříve vystoupili, byl jsem tudíž nucen také tento úplně nově utvořiti. Za souhlasu správního výboru povolal jsem nanovo br. Rajskuba a Sýkoru Fr. do sboru a s pomoci těchto povolali jsme do sboru bratry: Psotka Jan, Rajskub Vincenc, Strnad Jan, Tomčala Jan a Žitný Josef, později následkem odchodu k vojsku br. Sýkory Fr. a Rajskuba, pak odchodem za svým povoláním br. Psotka a Strnada, pak za vystouplého považován br. Kolúch, jelikož tomuto dovolená došla a on se schůzí ani cvičení neúčastnil, povoláni do sboru ještě bratři Kolda, Sýkora Karel a Žitný Otokar.

Bratr Kolda za souhlasu většiny sboru cvičitelského načas ze sboru vyloučen pro hrubé porušení kázně vůči náčelníkovi, nato však odcestoval, aniž by mi byl to oznámil a tím přestal býti členem sboru.

Br. Žitný Otokar a Sýkora Karel odcestovali za svým povoláním, pozůstává tudíž sbor cvičitelský koncem roku z pěti členů a to br. Pařízek, Rajskub Jan, Sýkora Fr., Tomčala Jan a Žitný Josef.

Sbor cvičitelský staral se též o to, by členstvu známy byly důležité dny sokolské, tak bylo předneseno členstvu 8. listopadu o prokleté porážce na Bílé hoře a 15. listopadu o úmrtí zakladatele sokolstva Českého Jindřicha Fügnera.

Schůzí sboru bylo 8, kdež se členstvo radilo o dalším postupu jak cvičení tak i jiného.

Cvičitelský kurz v Hradišti navštívili 4 bratři.

Cvičitelské hodiny konány asi 4 měsíčně vždy před cvičením, muselo z toho však sejíti, jelikož nebylo vhodného místa k tomu a v nynější tělocvičně pro přesně udaný čas to dosud možno provésti není.

Zbývá mi ještě vzpomenouti veřejných vystoupení, těchto bylo 8, šířeji se nebudu o tom zmiňovati, neb br. jednatel již o tom zprávu podal. Podotýkám k tomu pouze, že i zde se jevila snaha co možná největším počtem vystoupiti, což se nám zdařilo, takže můžeme rovněž co do počtu mezi první se řaditi.

Nemohu také opomenouti se zde zmíniti o mohutném dojmu, jaký na každého člena ze zúčastněných učinil slet všesokolský ve Val. Meziříčí a Hodslavicích ve dny 14. – 15. srpna. Slet obeslán od nás devíti bratry. Zajisté bratři s rozechvěním vzpomínají oněch dnů, kdy Sokolstvo Českoslovanské podalo důkazy jeho solidarity.

Bratři! Jak ze zprávy moji vidno, konal sbor cvičitelský úkol svůj vážně, nedbaje útoků a pomluv z jisté strany, pracoval klidně, řídě se heslem „Kupředu!“ a hesla toho se i nadále bude držeti. Jednota naše přičiněním sboru jest první v župě co do počtu cvičenců, úkol náš za uplynulý rok dokončen velmi čestně, jest přáním mým, by tak i jiná léta bylo.

Za pokrok v jednotě naší mezi cvičícím členstvem nemalou zásluhu sobě získal neúnavný br. Rajskub Jan, kterýž v nejtěžších chvílích stál vždy první při mě a příkladem vzorným povždy členstvu všemu byl, jemu patří můj upřímný dík.

Končím zprávu svou. Uzavírám tímto správní rok uplynulý. V knize dějin jednoty naší, jsem si jist, že ne-li hned, tak později tím jistěji uznají zásluhy předsednictva nynějšího.

Nemohli jsme před rokem s důvěrou pohlédnouti do budoucna, tenkráte upadávala jednota naše, z kolbiště veřejnosti zklamána ustupujíc, tenkráte klesal s ní zároveň veškerý povznášející vlastenecký život spolkový, jen bejlí vzrostlo na půdě nevzdělané, zanedbané.

Vřava boje bratrovražedného rozléhala se v jednotě naší. Tíseň hmotná dusila zárodky života i tam, kde znovu vypučet se hotovily.

Též členů ubývalo a v těch, kteří vytrvali, ochabla částečně pružnost životní.

Tak vstoupili jsme tehdy se šiky prořídlými v druhý nový rok, odevšad „zamútil se“ zrak, přibývalo nás a duně zněl náš vstup.

Jinak dnes. Časy se změnily ve prospěch nám. Život rozproudil se opětně v žilách našich, život všestranný, svěží, nezdolný. Sbíráme duševní, mravní, hmotné síly své, náhledy různé stojí vedle sebe, aniž bychom druh druha ničili. Členů přibývá opět a přibylo jich hojně v roce uplynulém. Pod hvězdou příznivější vstupujeme v rok nový.

Se srdcem povzneseným chystejme se k práci, k níž tento rok nás vyzývá, s myslí jednotnou a svornou, daleci ješitnosti, řevnivému vystupování, co jeden mocný velký celek bratrský. Půjdeme tím směrem přímým a věcným dál. Zastáváme věc vážnou a velikou.

Tužme paže, zbrojme umy své. Pro lepší budoucnost se houfujme!

Pro lepší budoucnost naši, drahé vlasti a národa Českoslovanského!

Na zdar!

Leop. Pařízek ve Bzenci 5. února 1899.


Zpráva správního výboru o činnosti za rok 1913

Bratři a sestry!

V uplynulém roce konal správní výbor náš celkem 8 řádných schůzí výborových a jednu mimořádnou a byly tyto navštíveny následovně: starostou br. Dvořákem 9x, jeho náměstkem br. Pařízkem 6x, náčelníkem J. Kuchařem 8x, jednatelem M. Holomkem 8x, pokladníkem Palečkem 7x, hospodářem a archivářem br. Kotasem 5x, br. Absolonem 8x, br. Žitným 1x, br. Sýkorou 9x. Bratři Bunža a Karásek žádné schůzi přítomni nebyli.

Během roku výbor náš stále, od prvopočátku až do konce, zmítán byl bouří, jež neměla by se vícekráte opakovati. Ve druhé schůzi oznámeno vystoupení br. Žitného z jednoty, ve čtvrté schůzi vystoupením bratra Bunži a Karáska z výboru a povoláni všichni náhradníci. Na této schůzi zvolen za vzdělavatele jednoty br. M. Hložek. A již v šesté schůzi opouštěli svá místa bratři Paleček, Kotas, Dvořáček a Hložek.

Byly z nás trosky, kteréž opravdu v minimálním, leč stanovami určeném počtu, stačili ještě k usnášení. Jelikož nebylo ihned pohotově bratří, kteří by opuštěné funkce zastávali, uvolili se v sedmé schůzi výborové pak bratr Paleček i br. Kotas funkce své zastávati až do dnešního dne.

Ve schůzích výboru bylo pravidelně podáváno zpráv činovníků a projednáváno veškerých návrhů. Práce pro slet župní vyřizovány výborem zvláštním, který konal více zdařilých schůzí.

Za účelem získání dorostu rozeslány všem mistrům a rodičům žádosti o posílání učňů do cvičení, a poněvadž se tak stalo teprve koncem roku, nemůžeme o výsledku podati zprávu.

Zásluhou bratra starosty Dvořáka ustaveno bylo starší družstvo o počtu 13 členů a jest nám si přáti, aby aspoň neochabovalo, ba naopak, by vzrůstalo! Též o cvičení žactva jednáno na schůzích, leč dosud bezúspěšně. Tuto záležitost nutno co nejdříve příznivě vyříditi, poněvadž budoucnost naší jednoty jedině ustanovením řádného dorostu řemeslného i žákovského bude.

Ku prohlubování myšlenek sokolských slouží vzdělávací odbor – my ho bohužel nemáme, zvolený vzdělavatel se vzdal a proto dosud činnost žádná. Funkce této zde nezbytně je zapotřebí, neboť svědomitého plnění sokolských povinností možno docílit tam, kde členstvu jednoty sokolské známy.

Výbor jednoty podporoval hmotně spolek Komenského ve Vídni a Národní jednotu v Olomouci. Jednota je členem Matice Břeclavské a spolku pro zbudování Husova pomníku v Praze. Během roku vyneseno na 250 dopisů.

Stav členstva v naší jednotě jeví se v posledních dvou letech následovně:

Dne 31. 12. 1912 mužů 86 (80 %), žen 21 (20 %), celkem 107.

Během roku 1913 přibylo 36 mužů a 13 žen, celkem 49.

Během roku 1913 ubylo 22 mužů a 6 žen, celkem 28.

Stav k 31. 12. 1913 – mužů 100, žen 28, celkem 128., z nichž 38 činných a 90 přispívajících. Cvičících členů bylo letos mužů 29 (29 %), necvičících 71 (71 %); loni mužů 12 (14 %), necvičících 74 (86 %). Z žen letos cvičících 9 (31 %), necvičících 19 (68 %); loni cvičící 4 (19 %), necvičících 17.

Dle povolání skládá se členstvo naší jednoty: rolníků 12 (10 %), živnostníků 37 (29 %), obchodníků 31 (24 %), učitelů a úředníků 33 (26 %), bez určitého povolání 15 (11 %).

Potěšitelným zjevem je celkový vzrůst cvičícího členstva, jak mužského, tak ženského, leč postrádáme v něm dosud větší počet obchodníků a úředníků.

Všechny členy čeká mnoho práce, která vyžaduje pevné vůle, bychom jednotě naší zajistili trvalou lepší budoucnost.

Na zdar!


Zpráva vedoucí žen za rok 1923

Vstupujeme v nový rok, tudíž i v nový život a novou práci, poctivou a svědomitou práci, které je naší jednotě opravdu zapotřebí a které jak doufám nebude se žádná z žen vyhýbati a dle svého nejlepšího svědomí plniti bude povinnosti, jež členství v „Sokole“ ukládá.

Počet cvičících počítaje v to i káňata vyžaduje hodně péče po stránce výchovy tělesné i duševní. A mám-li býti upřímná, nebylo vše tak, jak bychom si přály, poněvadž není u nás dostatek schopných vedoucích, ačkoliv vždy jednota obesílá okrskové i župní kurzy cvičitelské. Posledním dvěma absolventkám vytkla bych přímo nedostatek vědomí povinnosti vůči Sokolu. První bez omluvy hned počátkem roku vůbec tělocvičnu opomíjela a druhá byla poslední dobou vzácným hostem ve cvičebních hodinách.

Mám podati zprávu naší tělocvičné činnosti za uplynulý rok, nebudu zde předváděti bolestivé nedostatky a podám stručný nástin celoroční činnosti.

Žačky měly průměrně šest hodin měsíčně dorostenky a ženy po osmi hodinách. Veřejná činnost naše byla skromná, přesto však snažily jsme se opravdově a předvedly několik tělocvičných ukázek naší veřejnosti.

Dne 20. – 21. 4. pořádána žákovská besídka, 15. července dětský den a k oslavě 28. října akademie – vše s výsledkem uspokojivým. Mimo toho zúčastnily se 3 ženy veřejného cvičení ve Veselí n. Moravou a šest cvičilo při prvním veřejném cvičení jednoty v Hroznové Lhotě. Župního tajného pochodového cvičení zúčastnilo se pouze pět žen a přála bych si, aby bylo více zájmu i porozumění pro župní i okrskové podniky.

Celou naši tělocvičnou činnost hleděla jsem vésti, pokud to ovšem dovolovaly rozměry tělocvičny a dostatečnost nářadí směrem určeným cvičitelským sborem Č.O.S. Též několik rozhovorů (12) a proslovů (18) před šikem předneseno členkám dorostenkám i žačkám a v listopadu přednášela sestra Sýkorová na téma „Sokolstvo a Abstinence“. Pod jejím dozorem zřízen kroužek abstinentů, který chce a má býti složkou vzdělávacího sboru a aspoň v zimních měsících měl by pořádat vzdělávací i zábavné besídky, které doufám se uskuteční.

Těm, které poslední dobou, ba i těm, které již déle patří rodiny sokolské, dala bych jednu radu: nikdy nevstupujte do spolku, aniž dostatečně znáte jeho úkol, směr, cíl, to je a má býti vaší snahou, abyste se toho dopídily, jinak je vaše členství bezcenné. Jen v ukázněné mládeži je naše budoucnost. K sestrám mám jen malou poznámku: sokolská kázeň je dobrovolná.

Na zdar!

Gistrová


Zpráva vedoucí žen za rok 1924

Uplynulý rok byl nám dobrým krokem kupředu. Začátkem roku se veškerá naše pozornost nesla k přípravě na župní závody. První závody, jichž se naše sestry zúčastnily. Probírána prostná, kladina, bradla, skok do dálky, vrh míčem s poutkem a hry. Závodily sestry Gistrová Bedřa, Hrbáčková, Ostrézi a Strážnická. Přihlášená sestra Klučková se závodů bez omluvy nezúčastnila. Výsledek jejich nás může plně potěšiti. Jen příště sestry důvěřujte víc v sebe a nestrachujte se věcí příštích.

Veřejné cvičení: ženy cvičily prostná, s tyčemi, bradla a Erbenovu devítku. Dorostenky společná prostná s tyčemi a různosti. Žačky tanečky a hry.

Návštěva brněnského sletu: sestry Šťastná, Ježková, Křížková, Strážnická, Půčková, Gistrovy děvčata, Procházková, Bujnochová.

Rovněž zúčastnila se jednota okrskového cvičení v Lipově a župního ve Strážnici.

Návštěva svěřenky v Jablunkově – sestry Ostrézi a Půčková.

K oslavě 28. října uspořádána zdařilá akademie. Nácvik vedla sestra Ostrézi místo vedoucí.

Župní kurs cvičitelský obeslán jednou členkou s. Ostrézi.

Vzdělavatelské činnosti s vědomím br. vzdělavatele věnoval se kroužek abstinentů – hlavně sestry Racková, Termanová a Merdová. Jsem jim všem povděčna za jejich práci a prosím, aby ji letos co nejvíce rozšířily, je toho velmi třeba, bude všem ku prospěchu a jim k radosti.

V uplynulém roce vyžadovala práce v jednotě mnoho dobré snahy a vůle. Obé jste sestry do tělocvičny přinášely. Zdá se, že začínáte chápat, co představuje sílu celku, a věřím, že při takové snaze, jakou jste tohoto roku vyvíjely, budete potřebnou jednotkou v župě. Jen v tom ruchu vytrvejte a káňatům se víc věnujte.

Končím přáním, by práce, jež čeká Vás v letošním roce, rovnala se ve snaze minulému, ba by jej předčila a přeji Vám sestry ve všem zdaru.

Na zdar!

Gistrová, náčelní.


Informace o volbě činovníků ve valné hromadě roku 1925

Župa: Komenského

Jednota: Bzenec

Pobočka: –

Poslední pošta: Bzenec

Činovníci jednoty

zvolení ve valné hromadě roku 1925:

Starosta: Dr. Rudolf Polášek

I. náměstek starosty: Bunža Josef

II. náměstek starosty: –

Náčelník: Kumpán Josef

Náčelnice: Ostrézi Marie

Vzdělavatel: Kučera Bohumil

Jednatel: Černín Augustýn

Pokladník: Mann Met.

Knihovník: Adamec Ferdinand

Novinář: Klučka Bedřich

Archivář: Kotas Jindřich

Zástupci do župy: Kotas J., Kumpán J., Ostrožková

V které dny se cvičilo v r. 1924

Muži: úterý, pátek

Ženy: pondělí

Dorost mužský: čtvrtek

Dorost ženský: středa

Žáci: neděle

Žákyně: čtvrtek

Pozn. Po valné hromadě pošlete dva vyplněné výtisky župě, která jeden z nich zašle ČOS. Praha. 


Zpráva matriční a zábavního odboru za rok 1925

Zpráva matriční

Stav členstva 1. ledna 1925:

Celkem 168 mužů a 100 žen – celkem 268 členů.

V r. 1925 přistoupilo 20 mužů a 8 žen – celkem 28 členů.

V r. 1925 vystoupilo 27 mužů a 16 žen – celkem 43 členů.

Stav členstva 1. ledna 1926 – 160 mužů a 92 žen – celkem 253 členů.

Úbytek 15 členů vzniknul jednak energickým vymáháním všech nedoplatků i z let minulých a tu je pak vidět, jak láska k věci sokolské mnohdy sahá jen až po kapsu, jednak projevem nedůvěry ke zvolenému výboru. Pokud se týče tohoto, ukázal se vzhledem k výsledkům minulého správního výboru projev tento velmi lichý.

Zpráva zábavního odboru

V roce 1925 bylo provedeno 5 divadelních her s jedním zájezdem do Nedakonic s hrubým výtěžkem 15 000 Kč.

Hrála se dne 27. června 1925 veselohra „Pražské švadlenky“, dne 25. července veselohra „Spolek pro ochranu opuštěných dívek“, dne 12. září veselohra „Bytová nouze“, dne 19. září v Nedakonicích totéž, dne 28. a 29. října historické drama „Pražský žid“, dne 29. listopadu veselohra „Katakomby“.

Dne 31. prosince byl pořádán Silvestrovský večer s pestrým praporem.

Taneční zábavy byly pořádány tři a to: Šibřinky v únoru, taneční zábava o pouti 15. srpna a po vyčerpání programu na Silvestra.

Koncert v zahradě pořádal T.J. Sokol pouze jeden a to s finančním schodkem.

Dlužno se ještě zmíniti o spoluúčasti jednoty na koncertech mistrů umělců, a sice mistra Jar. Kociána a virtuosa Jožo Bartoně.

Kromě výše uvedených zábavních podniků bylo provedeno ještě „Koulení o ceny“ a výhry na „Kole štěstí“ se slušným finančním výsledkem.

Děkuji jménem Tělocvičné jednoty Sokol ve Bzenci všem, kdož se o povznesení divadla jakýmkoliv způsobem přičinili, zvláště pánům hostům a příznivcům nečlenům a přeji i nadále na tomto poli práce všem „Mnoho zdaru!“

Na zdar!

Ve Bzenci, 24. ledna 1926.

F. Adamec za zábavní odbor


Zpráva správního výboru o činnosti za rok 1927

Bratři a sestry!

Uplynul opět rok spolkového života. Sešli jsme se sice dle znění stanov, ale myslím, že více z popudu vnitřní potřeby, abychom se – celoročně odloučeni prací – nakonec neodcizili a nezapomněli, že úkol náš společný dosud není zdolán. Jest známým úkazem, že v bezpečí člověk snadno zapomíná, že může býti zase jednou hůře.

Valné hromady v dobách značného zadlužení jednoty bývaly více navštěvovány, a tak zdá se, že mnozí z bratří oddali se již jakémusi klidu, jsouce ubezpečeni, že úkol jest zdolán. Bylo by tedy toto odcizení vlastně pro situaci dobrým znamením.

Nezbývá nám tedy, než abychom i bez nich prošli ve vzpomínkách, co bylo v minulém roce vykonáno.

Zvolený výbor sešel se po valné hromadě a rozdělil, vlastně rozebral si funkce tak, aby každý činovník práci zvolenou či určenou konal s láskou k věci samé. Jen tak mohlo se společnou prací dojíti k výsledkům, jež budou patrny z podrobnějších zpráv ostatních br. činovníků. Já omezím se na zprávu přehlednou.

Věren zásadám vysloveným zvěčnělými zakladateli Fügnerem a Tyršem snažil se výbor jednoty udržeti čest a dobré jméno sokolstva bez ohledu na mravně uvolněné poměry dneška. Hájil stanovisko, že národ mravně upadající přestává být národem, což dokazují jasné dějiny lidstva.

Věřil, že sokolstvo nesmí omeziti se na pouhý výcvik těla, ale že musí rovnoměrně šlechtiti i ducha, aby vychovalo národu a svobodnému státu jedince, z nichž by každý sám o sobě byl představitelem lepšího – lidštějšího bytí, pravého bratrství, života bez křivdy, hany, osočování – a jiných našich slabostí.

Pěkné dva členské večírky, jež nejvíce mladší navštívili, proslovy cvičícím, hnutí abstinentní, vhodná volba divadelních kusů a programů, zábavních podniků, vhodný výběr kinových programů ze záplavy bezcenné produkce – to vše ruku v ruce, pokud jen možno bylo, sledovalo společná cíl: pobavit, poučit, povznést a neznemravnit. Záleželo i záležeti bude i na dále na tom, kam přikloní se členstvo a kam také i občanstvo jiného směru povede.

Výbor byl si vědom své zodpovědnosti za výchovu zejména nejmladších členů a pokusil se po výzvě ČOS provésti propagaci na získání mládeže, jíž jest dosti, ale schází nám cvičitelů.

Odbory konaly rovněž, co dle svých sil vykonati mohly. Zejména byl to odbor pořadatelský s bratřími ze sanitního skladiště, kteří pevně kráčeli ve šlépějích br. Vlka, později br. Nováčka, dnes po jejich odchodu (vojenský zdravotní sklad byl přesunut ze Bzence do sv. Mikuláše na Slovensku – pozn. přepisovatele) na jiná působiště tímto jím srdečně děkujeme a vzkazujeme bratrský pozdrav.

Po jejich odchodu uvázli jsme značně na suchu a tu br. Běhal a pak br. Ruth jako muž od lepu sklížil a klíží dále ochotné i neochotné a doufejme, že vytrvalost a láska k věci samé pomohou mu k vítězství.

Vzpomenouti zde dlužno i jedné z nejlepších pracovnic pro Sokolstvo, mládež i občanstvo vůbec – sestry Rackové, která odešla na odpočinek do Přerova a skromně odmítla pořádání večírku na rozloučenou. Zůstává i na dále naší členkou a my přejeme jí, aby ještě dlouho byla zdráva a přijela častěji se na nás podívat. I jí patří náš dnešní pozdrav.

Pro změnu hrály u nás třikráte i cizí divadelní společnosti a bylo by si jenom přáti, abychom se od nich vždy něčemu novému na scéně přiučily. Ne úloha, ale provedení její jest důležito.

Veřejná činnost naše spjata byla úzce se všemi pokrokovými korporacemi, hlavně i s bratry legionáři a zdejší posádkou a jest našim přáním, abychom i nadále s těmito složkami svorně pracovali a dokázali, že jednota národa jest nám vysoko nad rozervanost politickou. Jest Sokolstvo pro národ veškerý, slučuje všechny jeho složky, bez ohledu na majetek, náboženství, politickou příslušnost, slučuje lidi názorů nejrozmanitějších.

A dojde-li proto i mezi námi k ostřejší výměně názorů, jest jen znamením, že nevnikla do života našeho hniloba, naopak, že členstvo jest bdělé a razí cestu životu lepšímu, odstraňujíc všechno, co by organismus Sokolstva rozleptávalo.

Budova naše umožnila kromě vlastních podniků pořádání i různých jiných slavností, jichž dříve nebylo možno ve větším rozsahu uskutečnit. Ani této významné okolnosti pro povznesení celého města nelze dnes mlčením pominouti.

Po stránce technické zakolísali jsme brzy po valné hromadě. Zvolená sestra náčelní se vzdala a místo její zaujala sestra jiná. Nezapomínejme, že neshody, byť i trvaly krátce, jsou vždy na úkor celku. Doufejme, že bude letos lépe.

Po stránce finanční nechci kaziti radosti br. Manovi a proto o věci té pomlčuji. Sděluji pouze, že prodal výhodně zbytky válečných půjček, jimiž umořili jsme část dluhu.

Cukrárnu pronajali jsme cestou soutěže opět sestře Smočkové jako nejvyšší podatelce.

Pro záchranu sokolského domu Taboru – sokolstva jugoslávského, upsali jsme půjčku 500 Kč.

To by byl stručný přehled činnosti, o níž jednáno bylo na patnácti výborových schůzích, v nichž bylo vyřízeno 186 dopisů došlých a 126 dopisů odeslaných.

Zástupci do župy byli kromě okrskového náčelníka br. Křížka za naši jednotu br. Šilhánek, Kotas. Poslední jest členem župního výboru jako kinoreferent a členem odhadní komise ČOS.

Tím končím stručnou svou zprávu a volám jednotě naší „Na zdar!“


Zpráva abstinentního kroužku za rok 1927

Abstinentní kroužek, měl na konci roku 1927 – 27 členů. Během roku byli získáni 4 členové. Jeden pak vystoupil z jednoty a následkem toho i z kroužku. Konáno bylo 9 členských schůzí za průměrné účasti 18 členů a jedna vycházka.

Před šikem cvičenců bylo proneseno 11 proslovů.

Tolik o činnosti, pokud lze ji číselně vyjádřiti. Jinak byla práce našeho odboru přes nahodilé a jiné překážky uspokojivá.

Kroužek abstinentní odebírá následující časopisy: Vyšší Národ a Věstník župy Komenského. Časopis „Zdraví lidu“, pravidelně zdarma našemu kroužku posílá místní spolek Čs. červ. kříže za něž srdečně děkujeme.

Přejeme si, aby jednota měla pro náš odbor více porozumění a přiložila pomocnou ruku k dílu!

Na zdar!


Zpráva vedoucí žen za rok 1927

Má zpráva letos o činnosti je stručná. Ze zařazených 16 žen cvičilo průměrně 12, dorostenek 36, cvičívá 25, žaček 62.

Pořádána společná pochodová cvičení na Buchlov a k Černému jezeru.

Po vzájemné dohodě s br. Křížkem pořádány společné čajové večírky s programem: přednášky, recitace, hudba. Účel jejich byl, aspoň to bylo našim úmyslem, aby zavládla v naší jednotě vzájemnost, víc bratrství a nenucenosti mezi členstvem i dorostem, aby si každý uvědomil, že pod sokolskou střechou je v jedné domácnosti. Chování jejich má býti pěkné, tak jako když se za dlouhý čas sejdou sourozenci v domě svých rodičů. Zda jsme toho docílili, posuďte všichni, kteří jste na těchto večírcích byli.

Veřejné podniky: naše veřejné cvičení bylo pěkné, ta trocha rosy co nás pokropila, neškodila a závěrečná „Česká beseda“ dle návrhu br. Křížka se všem líbila.

Veřejná cvičení v Domaníně, Těmicích, Žeravicích a ve Vracově měla návštěvu od nás velice dobrou.

Za to na okrskovém cvičení v Hluku a župním v Napajedlech byla účast za naši jednotu slabá. Myslím, že pro drobné podniky ztrácí se jak u dorostenek, tak žen zájem o podniky pořádané okrskem i župou a účast je buď slabá, nebo žádná, jako třeba letošní neobeslané župní závody.

Při trošce dobré vůle je času vždycky dost. Bohužel se ta dobrá vůle jevila letos u všech v malém procentu.

Zájezdu do Bratislavy účastnilo se 5 žen. Župní kurs v Kyjově navštěvovala sestra Klučková a jednodenní kurs pro vedení žaček v Uh. Hradišti dorost. Osyčková.

Sestrám vedoucím dorostenek i žaček za spolupráci a br. Křížkovi za ochotu, se kterou mi ve všem pomáhal, srdečně děkuji.

Pro příští rok přeji všem mnoho zdaru!

Na zdar!

Terezie Gistrová


Zpráva hospodáře za rok 1927

Stav inventáře zůstává oproti roku minulému téměř nezměněna. Během roku provedeny byly menší opravy – jako táhla u pumpy, na cvičišti zřízen nově vypínač, obnoven příklop studny, část kuželny ohrazena drátěným pletivem k zabezpečení přihlížejících dětí. Na zalévání květin upraveno železné potrubí až do ulice. Nádrž, která má sloužiti pro zřízení sprch – leží dosud netknuta a čeká, až podnikavý člověk pomůže jí někdy vykutáleti nahoru, dříve, než ji rez rozhlodá. Bude potřeba tuto hádanku rozluštiti, alespoň v rámci návrhu, podaného již vloni br. Kotasem – tedy jednoduše a pouze pro období letní.

Největší potíží bylo zkoumání příčiny, proč tak nesnesitelně kouří obojí kamna a proč velký sál jest tak trvale zauzen. Po dlouhém ohledávání a zkouškách bylo dohodnuto poříditi předem ten nejjednodušší a nejlacinější – avšak – jak zjištěno účelný prostředek – poříditi na komíny větrné kohouty – jelikož komíny nejsou dostatečně vyvýšeny, by vzdorovaly severním větrům a dokonce naučiti sokolníka topiti shora.  Obé bylo provedeno a dodnes jsme s výsledkem spokojeni.

Po upravení komínů, sál a všechny vedlejší místnosti dány k vybílení, čemuž předcházelo dokončení nátěru dveří a oken všech vedlejších místností a konečně i obnovení nátěru oken a dveří zvenčí. Jest tedy budova opět zrestaurována a záleží jen na nás bratři a sestry, pravím jen na nás všech, by bděli jsme nad čistotou všude, ale nejen sami, nýbrž abychom k tomuto přidrželi a donutili i jiné osoby – kteří dokonce opováží se nejen znečistiti, nýbrž i zlomyslnou rukou poškoditi náš těžce vybudovaný domov.

Prosím Vás bratři a sestry cvičící o to, buďte při cvičení šetrni jak s nářadím, tak i s budovou samotnou, jakož i neplýtvejte zbytečně světlem, neb jde to do značných obnosů.

Dále na jevišti bylo nutno poříditi vysoký posunovací žebřík, aby poruchy opony či kulis mohly býti rychle opraveny.

Do tělocvičny koupeny byly hodiny – no a s těmi ukradenými se dosud nikdo nepřihlásil.

Pokud se týká nářadí cvičitelského, byly tu rovněž provedeny jen menší opravy jako hrazdy a lan kruhových. Jinak stav zůstává nezměněn.

Vlajka koupena.

Místnosti jsou až na sklep pod sálem všechny pronajaty. Na štítu stodoly povoleno br. Trefilovi za roční poplatek 60 Kč vyvěsiti reklamní tabuli.

Prázdnou světničku nahoře propůjčili jsme jako spolkovou místnost zdejšímu společenstvu.

Dosavadní stodola bude zase potřebovati větších oprav střechy a vrat, kteréž při posledních silných větrech značně utrpěly. Krytina papírová byla po celé délce rozervána a větrem odnesena, takže na vícero místech při deštích a tání sněhu dovnitř hodně teče.

Otázka je – zdali se udržování této budovy rentuje a bude nutno vzkřísiti opět úvahu co s ní.

Tím byla by stručně otázka hospodářská probrána a končím jediným přáním – šetřme a braňme všichni svého spolkového majetku a neničme si to, co jsme si těžce vybudovali!

Na zdar!


Zpráva o činnosti tělocvičné za rok 1927

V lednu 1927 bylo zařazeno 20 mužů, 23 dorostenců a 32 žáků. V prosinci 1927 zařazeno 26 mužů, 16 dorostenců a 40 žáků. Průměrně navštěvovalo cvičení 12 mužů, 16 dorostenců a 21 žáků.

Jednota pořádala dne 6. ledna tělocvičnou besedu, 15. května výlet k Černému jezeru a 17. července veřejné cvičení. Cvičili žáci – větrníčky, dorost – tyče, bradla a koně na dél, muži prostná pro zájezd na Slovensko – bradla a hrazdu. Všecka čísla zacvičena byla dobře a zvláště beseda zatancována na konci programu pěkně se vyjímala.

Jednota se zúčastnila:

  • pochodového okrskového cvičení na Buchlov,
  • veřejného cvičení ve Veselí, Domaníně, Vracově, Těmicích a Žeravicích,
  • okrskového v Hluku,
  • zájezdu do Bratislavy,
  • župního sletu v Napajedlích.

Na župní závody v šestiboji vysláno šestičlenné družstvo dorostenců, které dosáhlo 258 bodů, tj. 67,89 %. Nejlíp umístil se dorostenec Josef Dřímal, dosáhnuv 54 bodů, tj. 90 %.

Oslav bitvy u Zborova zúčastnilo se 15 bratří v kroji. Pohřbu br. Jurečky a Stočka se zúčastnilo 6 bratří ve slavnostním kroji.

Do župního kurzu v Kyjově poslán 1 a do 14-ti denní cvičitelské školy v Č. O. S. v Praze také 1 bratr.

Některé podniky a zvláště župní slet byl obeslán nepatrným počtem členů, což dlužno připočítat liknavosti členstva.

Doufám, že v tomto roce si bratři lépe uvědomí smysl pro povinnost.

Příští práci sokolské přeji mnoho zdaru!

Antonín Brázda


Výkaz o nemovitém majetku T.J. Sokol Bzenec za rok 1927

V čem záleží nemovitý majetek jednoty?

Budova, stodoly, sklepy, cvičiště, zahrady a pole.


Jaká jest jeho úhrnná rozloha v m²?

79,54 a.


Kolik m² připadá z toho na budovy?

Na budovu a stavební plochy 32,43 a, budova a sklep ve dvoře 18,52 a, stodola 13,59 a, sklep 0,32 a.


Slouží budovy jednoty jedině účelům správním a tělocvičným či jiným?

Tělocvičným a správním, kromě toho hostinec, sklad pivovaru, ledovna a byty.


Jak veliký jest cvičební sál v m²?

150 m².


Jak veliké jsou šatny v m²?

7 a 12 m².


Kde jsou umístěny?

Při malém těl. sále, za jevištěm, pro nějž též i slouží.


Máte stálé jeviště, a jakých rozměrů v m²?

42 m².


Jak velké je letní cvičiště v m²?

Jsou 2, a sice 847 a 3 121 m².


Kterým stálým nářadím jest opatřeno?

Kruhy.


Má zvláštní šatnu?

Ne.


Má jednota zvláštní sál pro přednášky či pro biografická představení?

Společný.


Jak vysoko si ceníte svůj veškerý nemovitý majetek?

350 000 Kč.


Jak vysoko máte jej pojištěný?

Budovy 155 000 Kč.


Kolik nemovitostí a zač jste získali pozemkovou reformou?

Žádné.


Které stavby provedli jste za republiky?

Tělocvičnou přístavbu malého sálu s příslušenstvím a restauračních místností s příslušející kuchyní.


Jakým nákladem?

Asi 60 000 Kč.


Které úpravy provedli jste za republiky?

Adaptace hlavní budovy.


Jakým nákladem?

Asi 190 000 Kč.


Co jste dosud dlužni za vaše nemovitosti a za investice na nich provedené?

197 000 Kč.


Výkaz o nemovitém majetku T.J. Sokol Bzenec – pobočka Žeravice za rok 1927

V čem záleží nemovitý majetek jednoty?

Budova a přilehlé pole.


Jaká jest jeho úhrnná rozloha v m²?

Budovy 242 m², pole 2398 m², dohromady 2 640 m².


Kolik m² připadá z toho na budovy?

242 m²


Slouží budovy jednoty jedině účelům správním a tělocvičným či jiným?

Ne.


Jak veliký jest cvičební sál v m²?

110 m².


Jak veliké jsou šatny v m²?

16 m².


Kde jsou umístěny?

Vedle sálu.


Máte stálé jeviště, a jakých rozměrů v m²?

20 m².


Jak velké je letní cvičiště v m²?

Vlastní není, cvičí se na cvičišti školním – vzdálenost 250 m.


Má jednota zvláštní sál pro přednášky či pro biografická představení?

Ne.


Jak vysoko si ceníte svůj veškerý nemovitý majetek?

60 000 Kč.


Jak vysoko máte jej pojištěný?

Budovy 12 600 Kč.


Které nemovitostí jste získali teprve za republiky?

Budovu i přilehlé pole za 13 000 Kč.


Kolik nemovitostí a zač jste získali pozemkovou reformou?

Shora uvedené za 13 000 Kč


Které stavby provedli jste za republiky?

Přestavbu budovy – dříve panská ovčárna.


Co jste dosud dlužni za vaše nemovitosti a za investice na nich provedené?

15 000 Kč.


Informace o volbě činovníků ve valné hromadě roku 1928

Župa: Komenského

Jednota: Bzenec

Pobočka: –

Poslední pošta: Bzenec

Činovníci jednoty

zvolení ve valné hromadě roku 1928:

Starosta: Dr. Rudolf Polášek

I. náměstek starosty: Kuchař Jan

II. náměstek starosty: –

Náčelník: Křížek Josef

Náčelnice: Ostrézi Marie

Vzdělavatel: Šilhánek

Jednatel: Černín Augustýn

Pokladník: Mann Met.

Knihovník: Kotas Jindřich

Novinář: Koutný Jan

Archivář: Kotas Jindřich

Matrikář: Černín Augustýn

Zdravotník: Dr. Polášek Rudolf


Pozn. Po valné hromadě pošlete dva vyplněné výtisky župě, která jeden z nich zašle ČOS. Praha III, Tyršův dům.


Zpráva jednatele za rok 1928

Bratři a sestry!

Uplynulý čas se nikdy nevrátí. Také my v našem spolkovém životě odbyli jsme si jednu časovou jednotku a nastává nám další rok činnosti.

Bývaly doby, kdy s úzkostí jsme navštěvovali valné hromady, kdy každý byl pln zvědavé nejistoty, jak jsme na tom hospodářsky.

Dnes můžeme býti klidni – již minuly tyto těžké doby. Nemáme sice ještě vyhráno, ale zlých konců se není třeba báti.  Ovšem nezastavujeme se na tomto bodě. Máme další cíle před sebou. Na prvém místě jest starostí příštího výboru rozluštiti a upraviti otázku letního cvičiště – umožněno jest to odprodejem stodoly. Velmi rádi podnikáme tuto práci neb máme na mysli potřeby naší dorůstající mládeže – od těchto očekáváme spolupráci a uznání, že činíme toto pro jejich dobro.

Druhá ožehavá otázka, která nás tísní, jest nevyhnutelná potřeba vyřešiti otázku této místnosti sloužící účelům vzdělávacím a zábavním. Sál prostě nedostačuje, jest tedy otázkou času, peněz a dobré vůle jak se rozhodnouti.

Mou povinností jest podati Vám obraz, co se během roku v naší jednotě podniklo. Tak tedy:

Odbočka naše Žeravice podala si žádost za své osamostatnění, župa schválila toto s podmínkou, když zaplatí dluh ČOS asi 1 000 Kč, dosud se tak nestalo. Druhá naše pobočka Temnice (Těmice) pokročila ku svému osamostatnění slibněji. Buduje vlastní tělocvičnu a budou-li bratři v Temnicích tak pokračovati, dočkáme se brzy jejich osamostatnění.

Dosti macešsky jsme se zachovali ku své svěřence Jablunkovu tohoto roku, poslali jsme menší dárek, za to, ale slibme si pro tento rok, že se dle možnosti zúčastníme zájezdu na krajský slet v Orlové ve dny Petro-Pavlovské v počtu nejhojnějším. Bezručův kraj si toho zaslouží.

Kulturní činnost jednoty žila již od valné hromady heslem – jubilejních oslav desátého výročí naší samostatnosti, na tomto poli pracovali jsme společně s bratry legionáři.

Jednota sehrála několik pěkných divadelních her, z nichž jedna – Česká srdéčka – zdařile sehrána v rámci oslav jubilejních – v přírodě, v zámeckém parku, při velmi pěkné návštěvě.

Výtěžek divadla z prvého května darován byl bratřím Bulharům, kteří postiženi byli katastrofálním zemětřesením.

K usnadnění divadelních scén na jevišti zakoupen od paní Sásové nábytek za obnos 300 Kč.

Musím na tomto místě podotknouti, že jednota naše stále jest žádána různými místními korporacemi za propůjčení sálu pro divadlo. Nemohli jsme však vyhověti zásadně nikomu mimo herce z povolání, jelikož nejsme ještě prosti dluhů. Pak také proto, že účinkující u těchto zájemců z 90 % jsou členy našeho dramatického odboru – tedy nic nového nepodají – náš dramatický odbor by se zbytečně tříštil. Volám Vás bratři a sestry, kteří rádi po prknech chodíte, k součinnosti do našeho dramatického odboru, a pak bude-li nás více, jistě podáme věci výpravnější.

Dne 6. července zúčastnila se jednota naše spolu se všemi pokrokovými spolky oslav Husových. Večer náš dramatický odbor spolu s církví československou sehrál zdařilé divadlo „Mistr Jan Hus“.

Dne 15. srpna pořádán zahradní koncert – dvojitý program kinový a večer obvyklá taneční zábava.

Ze společné slavnosti s br. legionáři v rámci oslav samostatnosti sešlo prostě z důvodu, že byly prázdniny – neměli jsme pracovníků.

Vlastní jubilejní oslavy zahájeny pod protektorátem městské rady za součinnosti místní posádky a všech státotvorných korporací dne 27. října, v předvečer národního svátku, lampionovým průvodem nádherně osvětleným celým městem až na náměstí, kde před radnicí řečnil prof. obchodní akademie z Uh. Hradiště br. Konečný a přednesl slavnostní řeč k 28. říjnu. Musím zde vzpomenouti velkého zklamání nás všech, kteří jsme se tohoto průvodu zúčastnili, když jsme shledali, že osvětlení naší sokolovny nefunguje.

Dne 28. října při vojenské oslavě na náměstí byla sokolstvem a legionáři za zvuků hymen vztyčena státní vlajka na připraveném stožáru, čehož se sokolstvo zúčastnilo čtrnácti bratřími, sedmi sestrami, třinácti dorostenci, třinácti dorostenkami a čtyřiceti žáky a žákyněmi ve slavnostním kroji. Byl to zlatý hřbet jubilejních oslav. Večer sehráno divadelní představení „Nevěsta legionářova“.

Dne 15. listopadu odešel dobrovolně sokolník a nahrazen byl sokolnicí sestrou Annou Čumrovou za starých podmínek.

V listopadu a prosinci pořádány byli jednotou pro tancechtivé taneční hodiny – s dobrým morálním a finančním výsledkem.

Z ekonomických záležitostí nejdůležitější byla otázka stodoly. Červnem končil nájem stodoly, a jak již v mimořádné valné hromadě br. Kotasem bylo dobře odůvodněno, usnesl se správní výbor doporučiti členstvu odprodej tohoto objektu na materiál stavební. S pozdním vyklizením nájemce opozdili jsme se s provedením toho úmyslu. Konečně po vyklizení svolána mimořádná valná hromada, která jak známo schválila odprodej. Další podrobnosti bude referovati br. hospodář.

Sprchy, které měly býti tímto rokem v činnosti, nejsou uskutečněny. Jednak z příčiny, že br. Holomek neměl tou dobou dostatek cihel, poté se s prací odkládalo, neboť bylo stále chladno až do polovice léta a zase přišly prázdniny do toho. Motor jest zakoupen i zaplacen, rovněž roury a nyní čekají, že v příštím létě budou upotřebeny svému účelu.

Dlužno vzpomenouti, že jednota propůjčila místnost k pořádání kursu pro zavařování ovoce, jehož se hojně naše sestry zúčastnily.

Profesor Dr. Havelka z Prahy přednášel na téma „Z rakouských kriminálů“, z kteréžto přednášky čistý zisk věnován sirotkům z „Dětského domova“ na vánoční nadílku.

Jest mojí povinností zde poděkovati br. starostovi za darování jinak bezcenných pohřbené moravskoslezské banky za kteréž náš šikovný bratr finanční ministr naší jednoty získal 1 250 Kč. Obnos tento věnován sprchám.

Dále přičiněním br. starosty získala jednota dar – radiový přístroj s příslušenstvím – od dřívějších majitelů. Patří jim rovněž dík.

Do kuchyně hostinské pořízen nový sporák o větších rozměrech, na kterýž nájemce sestra Halová přispěla 1/3 obnosu.

Sklep – ledovna – pronajata dále panu Kadlcovy (cukrárna) ofertní cestou sestře Smočkové. V jedné světničce umístili jsme kancelář společenstva za mírný poplatek.

Správní výbor absolvoval 14 schůzí a svolal 1 mimořádnou valnou hromadu. V těchto schůzích vyřízeno 165 dopisů došlých a 110 vydaných.

V poslední valné hromadě přimlouval se bratr náčelník, aby členstvo při veřejných vystoupeních zúčastňovalo se v krojích slavnostních v počtu největším. Vždyť dnes není již přepychem kroj si opatřiti. Velmi slibně vypomohl jednotě v této akci dobrý člen, který nechce být jmenován, tím způsobem, že daroval obnos 500 Kč s podmínkou, že obnos bude rozdělen po 100 Kč bratrům a po 50 Kč sestrám jako výpomoc opatřiti si kroj do krajského Těšínského sletu.

Pohyb členstva v roce 1928: přistoupilo 11 mužů a 9 žen; přestalo býti členy 20 mužů a 9 žen – tedy celkem úbytek 9 a čítáme k 1. lednu 252 členů.

Zástupci v župě kromě br. Křížka – okrskového náčelníka – byli br. Šilhánek a br. Kotas. Župní kinoodbor br. Kotas, Mann a Šťastný.

Končím svou jednatelskou zprávu a volám naší jednotě Zdar!


Zpráva vedoucí žen za rok 1928

Přehlížíme-li právě uplynulý rok, užasneme, co vykonané práce, co nevykonané práce a co nás ještě čeká- Narozeniny pana prezidenta oslavili jsme „Besedou žactva“. Největší žačky předvedly hry, které sice potřebovaly pilného nácviku, ale ukázaly, že ve větším množství jsou málo vděčné. Hodně upoutaly na sebe „Červené Karkulky s vlkem“ pěkným provedením cvičení a pěkným obrázkem děvčátek se zářícíma očima a nastrojené v pestrých šatičkách. Roztomilá podívaná byla na naše nejmenší žačky, když odříkávaly o „Psíčku Pantoflíčku“, potlesk nebral konce a také radost přítomných maminek byla k nezaplacení. Nácvik vedly sestry T. Gistrová, A. Klučková a M. Strážnická.

Ostatní také nelenily a připravovaly se na léto. S dorostenkami nacvičovány byly stuhy a ženy pilně dřely nešťastné kužely – u nás hodně nezvyklé. Poprvé se připravovaly sestry na závody ČOS. Ač začalo 8 sester nacvičovat, rozřaďovacímu závodu 13. května v Uh. Hradišti podrobily se jenom 3 sestry a dosáhly dostatečný počet bodů, aby mohly závodit v Praze. Neumístily se sice, ale mají aspoň zkušenosti, jak se musí pro příští závod připravovat. Závodily sestry: M. Strážnická, A. Klučková, A. Pechová.

Veřejné cvičení bylo koncem června. Dopoledne zkoušky. Odpoledne průvod z kasáren do sokolovny. V průvodu bylo 48 žaček, 33 dorostenek, 7 žen v kroji sokolském a 4 ženy v kroji slováckém. Žačky cvičily ve třech oddílech prostná s věnečkem, dorostenky prostná se stuhami. Nejmenší žačky opakovaly „Psíček Pantoflíček“, žačky hry, dorostenky v jednom družstvu hry a druhé skupiny koně na šíř. Hodně se líbilo plné cvičiště žen při cvičení s kužely. Poslední cvičily ženy „Prostná Slovenská“, které se pilně opakovaly z roku 1927.

Návštěvou byla u nás jednota z Uh. Ostrohu, kterou jsme jim splatili na jejich veřejném cvičení.

Zájezdu do Prostějova a Olomouce účastnilo se 5 sester cvičících, 2 v kroji slavnostním a 1 žena a 1 dorostenka.

Na okrskové cvičení do Velké jelo nás málo, ač sestry i dorostenky se přihlásily a potom se nedostavily.

Nepovinně jelo na župní slet žactva do Malenovic 10 žaček a jedna vedoucí v kroji sokolském.

Na výslovné přání br. župního náčelníka nacvičovalo 6 žen na župní besedu v předvečer župního sletu „Humoresku“. Jelikož 3 sestry cvičit odepřely, bylo nutno přibrat místo nich 3 dorostenky. Bylo to poprvé, co naše jednota někde samostatně vystoupila.

Na župním sletu dorostu a členstva v Malenovicích cvičilo 11 dorostenek a 12 žen.

Ještě jsme byly na otevření sokolovny v Lipově – 7 dorostenek a 3 ženy.

Na oslavu desetiletého trvání republiky pořádána Beseda. Dorostenky zacvičily rej s girlandou „Hold prvnímu prezidentu“. Dvě dorostenky recitace a dvě dorostenky s jedním dorostencem obraz „Nad Tatrou se blýská“ a „Kde domov můj“. Ženy s muži společně cvičili „Modlitba československého vojáka“.

Jedna sestra navštěvovala župní školu cvičitelskou a udělala župní zkoušku s výborným prospěchem.

Posledním časem bylo cvičení žen často přerušováno pořádáním kina a přednášek.

Další činnosti v tomto roce mnoho zdaru!

Ostrézi Marie, t. č. náčelnice


Informace o volbě činovníků ve valné hromadě roku 1929

Župa: Komenského

Jednota: Bzenec

Pobočka: –

Poslední pošta: Bzenec

Činovníci jednoty

zvolení ve valné hromadě roku 1929 dne 3. 2.:

Starosta: Dr. Rudolf Polášek

1. náměstek starosty: Kuchař Jan

2. náměstek starosty: –

Náčelník: Křížek Josef

Náčelnice: Ostrézi Marie

Vzdělavatel: Kučera Bohumil

Jednatel: Černín Augustin

Pokladník: Mann Metoděj

Knihovník: Kotas Jindřich

Novinář: Koutný Jan

Archivář: Kotas Jindřich

Matrikář: Černín Augustin

Zdravotník: Dr. Polášek Rudolf

Pozn. Po valné hromadě pošlete dva vyplněné výtisky župě, která jeden z nich zašle ČOS. Praha III, Tyršův dům.


Zpráva jednatele za rok 1929

Bratři a sestry!

Zase uplynul jeden rok – jedna jednotka, která nás dělí od posledního našeho sněmování. Jak pozorujete, návštěva této valné hromady není valná. Jednota naše soustřeďuje mnohem více členstva. Z těchto 23 bratří a sester má své působiště mimo náš okruh a jsou roztroušeni po všech koutech republiky, tito zajisté rádi by byli dnes v našem středu, nejsou zde však pro svou vzdálenost. Těm patří srdečná vzpomínka naše – přejeme jim, aby ve svých působištích se zdarem šířili myšlenku sokolskou.

Myslím ale v této předmluvě své výroční zprávy na bratry a sestry, kterým povolání ani vzdálenost nezabraňuje, aby byli zde s námi – ukazují tím malý zájem pro jednotu. Jest proto povinností nás všech, abychom si těchto bedlivě všímali a příště přesvědčováním a dobrým příkladem přivedli je mezi sebe.

Nemohu zde nevzpomenouti Vás všichni bratři a sestry, kteří jste před několika lety svým rozhodnutím umožnili koupiti tuto budovu. Postarali jste se tím o to, že dnes v této rozvířené době můžeme v klidu prožívati nynější valné hromady. Taková základna jest dobrou pomocnicí všestranné práce sokolské.

Věrni sokolskému heslu „věčný ruch“ i v minulém roce činnost jednoty byla zřejmá. Vyvíjela se dvojím směrem, jednak ve směru tělocvičném, jednak ve směru hospodářském.

Zdálo by se, že minulý rok byl rokem klidu – probereme-li však vykonané – jest toho slušná hromádka: podniků vzdělávacích, tělocvičných, zábavných a jiných.

Stručně Vám to nastíním:

Odbočka Žeravice dosáhla svého osamostatnění, rovněž v nejbližší době bude hospodářsky samostatná pobočka jednoty v Temnicích (Těmicích).

Naše cvičící členstvo pilně zúčastnilo se zájezdů: okrskového ve Vnorovech, župního v Bojkovicích a veřejných cvičení okolních jednot.

Velkým počtem zúčastnila se jednota naše zájezdu krajského sletu v Orlové a návštěvě menšinové svěřenky Jablunkova. Byl to náš prvý výlet k naší svěřence v počtu tak hojném. Shledání bylo srdečné a jak nám tamní bratři tlumočili, posílili jsme je v jejich těžkém národnostním postavení. Přítomnými bratry odevzdán jim dar jednoty 700 Kč.

Naše veřejné cvičení, které dobrou volbou místa v zámecké zahradě bylo nezvykle hojně navštíveno, končilo se zdarem ku všeobecné spokojenosti členstva a celé přítomné veřejnosti.

Jinak jest s docházkou členstva do cvičení. Máme dosti bratří, jak mezi staršími, tak i mladšími, kteří s láskou své povinnosti dostávají. Bohužel nezdoláváme dobře dnešní dobu, kde naši mladí lidé jsou všude, majíce nejvíce na zřeteli volnou zábavu, nejdou ale tam, kde tato podřízena jest řádu a kázni.

Pamatujme v rozpočtu určitou částkou na zařízení letního cvičiště, kde mimochodem řečeno, všichni najdeme hojně práce, jen přiložiti ruce k dílu, bude tímto zařízením plně dnešním požadavkům naší mládeže vyhověno.

Pro naše nejmenší za finančního přispění br. starosty pořídili jsme houpačku a skluzavku. Jak bylo toto zařízení drobotinou přijato, mohou maminkám kalhotky těchto vyprávěti. Nadílka uspořádána u příležitosti dětského dne a pak nadílka mikulášská, spojená s vhodným programem byla s dobrým apetitem přijata.

Okrojovací akce umožněná darem přivedla nám 9 nových krojů, a sice 3 mužské a 6 ženských.

V říjnu překvapil nás bratr župní jednatel revisí bratrů činovníků. Všichni zhostili jsme se toho k jeho plné spokojenosti.

Dramatický odbor podal několik zdařilých her. Pro změnu propůjčili jsme několika divadelním společnostem sál.

Dobře byl obecenstvem přijat koncert mistra Ondříčka a předtím koncert abiturientů brněnské konzervatoře.

Pobočka v Temnicích zdařilým provedením činohry „Divá Bára“ dobře se zaznamenala.

V květnu obeslala jednota divadelní kurz v Brně dvěma členy.

V prosinci na popud br. Šťastného dány místnosti k dispozici sdruženým umělcům – malířům – k uspořádání výstavy. Pro jednotu zakoupen obraz pana profesora Livory „Dudák“.

Ze zařízení sprch zatím toho roku sešlo. Koupený motor s rourami klidně čeká na svůj úkol. Provedení odloženo, jelikož jest uvažováno, že zařídí se společně s přístavbou, kterou máme na zřeteli.

Zatím jsme v minulém roce, nákladem dosti značným a za trpělivého vedení br. Jindřicha Kotase obehnali hostinskou zahradu zdí a přemístěním kuželny prostor zahrady hodně zvětšili.

Náklad zděné přední ohrady po dobrém uvážení rozpočetl výbor tak, aby byl hrazen z příjmů – povolením umístiti si na ně obchodní reklamy. Bohužel tato akce asi neporozuměním u našich členů, na které jsme v prvé řadě pamatovali, selhala. Využívám bratři této příležitosti a vyzývám Vás, kteří máte o reklamu zájem, aby jste se o tato políčka podělili. Poplatek z polovice políčka jest stanoven obnosem 80 Kč. Nenajdou-li se zájemci mezi námi, budeme nuceni o nerozebraný zbytek postarati se o zájemce další.

Z městské rady bylo uvažováno o přemístění koňského tržiště z náměstí a jako nejvhodnější místo navržena nynější Pastviska a přilehlé okolí. Přislíbili jsme ve výroční trhy za určitých podmínek dáti naše letní cvičiště k dispozici.

Že jsme zase byli odmrštěni politickým úřadem se žádostí o rozšíření hostinské koncese o povolení cizineckých pokojíčků, jest již asi členstvu známo. Rozhodli jsme se ve výboru zaříditi pro naše hosty po způsobu jiných jednot noclehárnu – 1 pokoj, který můžeme za režijní poplatek zdarma poskytovati.

Nájemci panu Kadlcovi povolili jsme před sklepem jemu pronajatým postaviti boudu.

Klavír byl naladěn a opraven – věnován na ten účel obnos 800 Kč.

O prosperitě kina podá Vám zprávu br. Kotas s kinoodborem. Zmiňuji se pouze, že na žádost obecenstva zavedli jsme na zkoušku hudební doprovodné kvarteto při večerních představeních.

Přičiněním br. pokladníka, který se již těší, aby Vám své cifry předvedl, sjednali jsme úpravu paušálu – autorského hudebního poplatku.

Místo obvyklého kinopředstavení ve prospěch dětského dne, z kteréhož výsledek býval minulá léta velmi nepatrný, rozhodl se výbor darovati přímo obnos 100 Kč z prostředků jednoty.

Na Tyršův dům v Děčíně darováno 100 Kč.

Zdařilý průběh měl členský večírek spojený se složením členského slibu přistoupivšího členstva do rukou bratra starosty.

Taneční hodiny, v prosinci pořádané, byly četně navštíveny.

Předvečer památky upálení mistra Jana Husa byl vzpomenut společně se všemi pokrokovými organizacemi.

Dlužno připomenouti dar 1000 Kč naší zemřelé příznivkyně paní Brázdové.

Cukrárnu pronajali jsme cestou ofertní zase sestře Smočkové.

Příští rok bude na práci vděčný – pilně připravujeme oslavy narozenin br. prezidenta T. G. Masaryka. Chystáme se na zájezd krajského sletu v Hodoníně, na kterýž jest pozván a počítá se s účastí bratra prezidenta. Do téhož roku spadá sté výročí narozenin zakladatele sokolstva br. Miroslava Tyrše, kteréž za vedení náčelnictva a vzdělávacího sboru důstojně vzpomeneme.

Právě tyto dny navrhl nám br. župní jednatel – župní slet. Výbor usnesl se pro krátkou lhůtu nepřijmouti a doporučuje valné hromadě, abychom zůstali při projektovaném roku 1932, který jest pro nás jubilejní.

To by byl stručný přehled činnosti naší jednoty projednaný ve 14 schůzích správního výboru, v nichž vyřízeno mimo poštu kinoodboru 145 dopisů došlých a 88 dopisů odeslaných.

Během roku přistoupilo 7 mužů a 13 žen. Přestalo býti členy 6 mužů a 10 žen – tedy máme více o 4 členy a čítáme k 1. lednu 1930 256 členů.

Zástupci v župě kromě br. Křížka a s. Ostrézi okrskových náčelníků jsme měli br. Kotase, který jest župním kinoreferentem a ještě br. Manna, ten tam chytil úřad župního statistikáře, pak jest tam ještě br. Jelínek František.

Bratr Kotas zůstal zástupcem župy v kinoodboru u ČOS.

Ku konci volám příští práci sokolské v Novém roce Zdar!


Kandidátní listina pro valnou hromadu T.J. Sokol ve Bzenci konané dne 3. 2. 1929

Starosta: br. Dr. Polášek Rudolf

Místostarosta: br. Kuchař Jan

Náčelník: br. Křížek Josef

Náčelní: s. Strážnická Jarka

Vzdělavatel: br. Kučera Bohumil

Členové výboru:

Koutný Jan

Černín Augustin

Jelínek František

Kotas Jindřich

Kuchař František

Mann Metoděj

Ruth František

Šťastný Ctibor

Náhradníci:

Orlický Bedřich

Ostrézi Marie

Strážnický Jaroslav

Šemora Karel

Hospodářští a účetní dozorci:

Absolon Jan

Gazda Antonín

Holomek Miroslav

Rozhodčí soud:

Babák Bohumil

Holomek Miroslav

Jakob Theodor

Křížek Josef

Strážnický Václav

Náhradníci:

Černín Bohumír

Klučka Bedř.

Kuchař Jos. č. 208

Praporečníci:

Půček Jan

Ostrézi Bedřich


Kandidátní listina pro valnou hromadu Těl. jednoty Sokol ve Bzenci konané dne 9. 2. 1930

Starosta: Dr. Polášek Rudolf

Místostarosta: Kuchař Jan

Náčelník: Křížek Josef

Náčelní: Strážnická Marie

Vzdělavatel: Kučera Bohumil

Členové výboru:

Koutný Jan

Černín Augustin

Jelínek Jan

Kotas Jindřich

Kuchař František

Mann Metoděj

Ruth František

Šťastný Ctibor

Náhradníci:

Orlický Stanislav

Ostrézi Marie

Strážnický Jaroslav

Šemora Karel

Hospodářští a účetní dozorci:

Absolon Jan

Gazda Antonín

Holomek Miroslav

Rozhodčí soud:

Babák Bohumil

Holomek Miroslav

Jakob Teodor

Křížek Josef

Strážnický Václav

Náhradníci:

Černín Bohumír

Klučka Bedř.

Kuchař Jos. č. 208

Praporečníci:

Půček Jan

Ostrézi Bedřich


Zpráva jednatele za rok 1930

Bratři a sestry!

Dnešní valnou hromadou ukončujeme nejen správní rok 1930, nýbrž i desetiletí života jednoty pod vlastním krovem. Různé slastné i těžké chvíle, tak jak život dovede běžet, za tuto dobu se v naší rodině vystřídaly.

Členstvo jednoty pamětlivo sokolského hesla „věčný ruch“ postaralo se plněním tohoto, aby stánek tento nejen dle jména, ale také splácením dluhů, byl opravdu náš. Z velké části byl tento úkol zdolán, a to v době kratší, nežli jsme očekávali.

Čas dělící nás od posledního našeho schůzování prolnut jest, jako léta předcházející – výsledky – jak po stránce tělovýchovné, vzdělávací, tak i hospodářské.

Nový náš hospodář br. Kuchař František nešetřil za dobu působení svým potem ani grošem jednoty. Nejtěžší úkol – úpravu letního cvičiště – na místě, kde před rokem stála stodola – zdolal hravě. Však si jen vzpomeňte, jaké jámy bylo nutno urovnávati. Již v prvních měsících léta dal toto cvičiště členstvu k dispozici. V srpnu mohli jsme zde pořádati již své veřejné cvičení.

Sotvaže byl s touto prací hotov, tu za pomoci br. Kotase a jiných, přivedl myšlenku sprch v život. Sprchy tyto snad první rok se mimo cvičících dostatečně nevžily, jistě ale v parnech let příštích budou lépe oceněny.

Zařízením jednoho pokojíčku s dvěma postelemi zbavil nás starostí – kam s návštěvou – musela-li tato ve Bzenci přenocovati. Členům ČOS propůjčujeme ji zdarma – za malý režijní poplatek.

Větší opravu vyžádala si střecha sklepu za šatnami. Klenba hrozila zřícením. Znovuzřídil br. Holomek. Úpravu čelní zdi přizpůsobil k práci mistra Kellera – br. Šťastný.

Vzdělávací sbor v čele s br. Kučerou absolvoval pěkný počet přednášek, a to proslovem před šikem, tak různými přednáškami, ve kterých přednáška br. podplukovníka Randáka z Olomouce zanechala hluboký dojem a který slíbil nám zase přijíti. Pak proslovy při akademiích a večírcích.

Významný byl rok třicátý tím, že dopřál nám těšiti se z osmdesátin br. prezidenta T. G. Masaryka. Svátek tento oslavovali jsme společně se státotvornými korporacemi, jistě nám všem utkvěla v paměti akademie se svými čísly zpěvnými, tělocvičnými a recitacemi.

Výnos 1 584,20 Kč z této akademie byl zaslán Masarykově lize proti tuberkulóze. K uctění této památky darovala jednota městské knihovně knihu br. prezidenta „Rusko a Evropa“.

Na projevené blahopřání zaslala nám kancelář br. prezidenta dík.

Dramatický odbor vhodným výběrem doplnil program kinový. Různá sdružení umělecká našla u nás útulek, bohužel nemůžeme říci, že vždy jsme byli uspokojeni.

Temnice (Těmice)  – tehdejší naše pobočka – velmi mile uvedla se pohostinsky vystoupením „Gazdina roba“.

Taneční hodiny vedené br. pokladníkem byly poněkud slaběji navštíveny.

Okrskový cvičitelský kurs byl navštíven jedním a župní cvičitelský kurs 2 členy.

Velmi nerad vzpomínám jakési nespojitosti ve cvičícím členstvu žen a mužů. I zde jako všude jinde – jedno slovíčko dá druhé – až jest z toho celá řeka. Výsledek – rozmrzelost zúčastněných, která se i dále přenáší.

Během roku vzdal se znechucen třenicemi br. Křížek náčelnictví. Nastoupil br. Brázda a po jeho odchodu převzal funkci br. Jan Koutný.

Přes tyto těžkosti zdá se mi, že cvičení samo tolik neutrpělo. Zúčastnili jsme se cvičení okolních jednot – pobočky v Temnicích; okrskového v Písku; krajského v Hodoníně a župního v Uh. Hradišti. Zde zacvičením pořadových sestavených br. Křížkem jsme se dobře umístily.

Věřím, že při dobré vůli máme možnost umístiti se v župě na mety – v naší předválečné jednotě obvyklé. Proto s chutí do toho.

Také, že bude potřebí ke společné práci, která nás čeká, každé paže člena – cvičícího i necvičícího

Neboť v roce 1932 chystá župa svůj župní slet do Bzence. Bude nutno včas vykonati přípravné práce – tedy již v tomto roce – čas kvapí. Proto každý, sestry a bratři, ať stojíte i mimo cvičících a výbor, přiložte ruce k dílu, až budete zavoláni.

Do téhož roku spadá sto let narozenin br. Miroslava Tyrše. Přemýšlejme o vhodném způsobu jak tuto chvíli si zvěčníme.

Naše žactvo bylo velmi vřele přijato na dětské besídce – nacvičená čísla sestrou náčelní a br. Kučerou – se líbila. Zvláště námořníci se nezapomenou. Nadílka v podobě čaje s párkem, kterou unavená drobotina obdržela, nebyla ani v jednom případu zamítnuta.

Asi ze žárlivosti k těmto úspěchům mladých ustanovilo se cvičitelské družstvo bratří starších. Cvičí každé úterý. Komu bratři čas a zdraví dovolí, přijďte své paže vyzkoušeti.

ČOS vzpomenula zásluh župního náčelníka br. Jaroslava Staše darováním plakety „Na stráž“, jistě vzácné uznání – blahopřáli jsme.

Pobočka v Temnicích dosáhla konečně svého osamostatnění. Na jejich valné hromadě tklivě rozloučil se za jednotu za účasti i jiných bratří br. Kotas proslovem.

Župa těšínská v rámci zájezdu do Hradiště vyslala nám dva hosty z naší pobočky Jablunkova – jistě se jim zde líbilo.

Darovali jsme na svěřence obnos 400 Kč.

Štěstí měli jsme zase na neznámého dárce, káplo zase 400 Kč příspěvku na okrojovací akci členstva a přáním, aby podělení stalo se ve smyslu rozdělení z r. 1929.

Na výzvu ČOS provedli jsme sbírku na nezaměstnané bratry a obnos 260 Kč poslán ústředí. Zbytek 50 Kč rozdán potřebnému žactvu cvičícímu.

Ještě jednu návštěvu jsme měli – br. Vlka – který se ale také dlouho nezdržel. Při té příležitosti opravil nám kulisy.

Revise činovníků provedená br. župním náčelníkem, jako obvykle dobře dopadla.

O výsledku našeho kina podají Vám zprávu příslušní činovníci. Jen krátce vzpomenu – představení na Štěpána. Nedorozumění mezi správou kina a návštěvníkem – případ byl i novinami oklepáván. Bratr Kotas, jak už to má ve zvyku – o vše se starati – žádal po poněkud později došlých návštěvnících předložení vstupenky, přičemž použil i služby dozorčího orgánu. Ale kámen úrazu – urážka – mnoho křiku – žádné vysvětlení nebylo příjmuto – výsledek znechucení práce činovníkům. Předpisy kinové licence – smysl pro povinnost a poctivost – nutí nás, abychom na těchto zodpovědných místech měli bratry, kteří v této těžké službě půjdou vždy vzpříma, jak se v tomto případě stalo.

Správní výbor absolvoval 14 výborových schůzí. V těchto bylo vyřízeno mimo korespondenci br. pokladníka, ředitele kina a náčelníka 154 dopisů došlých a 118 dopisů odeslaných.

Členů v roce 1930 přistoupilo 20 – 7 mužů a 13 žen. Přestalo býti členy 6 mužů a 10 žen. Tedy celkem přírůstek 4 členové a čítáme tak k 1. lednu 1931 256 členů.

Zástupce v župě měli jsme 2: br. Manna, který jest tam statistikářem a pak br. Kotase, který byl pověřen vedením župního kinoodboru a jest členem kinoodboru ČOS.

Končím svou jednatelskou zprávu a do dalšího období volám jednotě Zdar!

Bzenec 1. 2. 1931.


Zpráva vedoucí žen za rok 1930

Před rokem zvolili jste mě na valné hromadě náčelní. Přijala jsem tuto funkci s nadějemi, že společnou prací pokročíme hodně vpřed, neboť v jednotě jako jest naše, by mohla být činnost dvojnásobná. Chtěla jsem pracovati a při dobré shodě by se práce dařila, avšak v naší jednotě je bohužel sjednocenosti tak málo, že místo podpory dostalo se mně vždy zklamání. Tím se každá chuť k činnosti podlomí a místo slibných nadějí vyvstane hořkost ze všeho. Přesto však snažila jsem se, by činnost v jednotě neochabla, neboť jsem věděla jaká je má povinnost a svou funkci vykonávala jsem svědomitě, bych mohla podati účty za celý rok. Vím, že v mnohém jsem byla slabá, neb jsem těch zkušeností neměla za rok tolik, jako ty, co vedou léta. Podávám tedy stručnou zprávu celoroční činnosti.

Dne 7. března 1930 zúčastnily se sestry s dorostenkami akademie, kterou pořádaly pokrokové spolky, cvičení se stuhami. Dětská besídka, která měla se konati v březnu, byla odložena, až konečně 14. prosince 1930, přišlo k uskutečnění. Byly tam mnohé nedostatky, které se však takovým odpustí.

Župních závodů 25. května 1930 zúčastnily se tři ženy: sestra Pechová, Rajmicová a Šebestová. Našeho veřejného cvičení zúčastnilo se 36 žen, 24 dorostenek a 88 žákyň. Krojovaných v průvodu bylo 16 žen, 24 dorostenek a 88 žákyň. Cvičení bylo dosti zdařilé, až na nějaké maličkosti. Cvičiště pestře zbarvily naše nejmenší žákyně cvičením se srdíčky. Naše jednota byla na sletu v Hodoníně, kde cvičilo 6 dorostenek, 16 žen. V průvodu bylo 8 žen a 6 dorostenek. Okrskového cvičení 15 žen, 8 dorostenek, 25 žaček, krojovaných 11 žen. Župního sletu v Uh. Hradišti 16, z toho žen v průvodu 11, dorostenek se zúčastnilo 15. Veřejného cvičení v Těmicích 13 žen, 8 dorostenek a 23 žákyň. V Žeravicích 15 žen, z toho 5 v kroji, 7 dorostenek a 11 žaček. Podzimních župních závodů se sestry nezúčastnily.

Jedna sestra cvičila v Bělehradě.

Pořádal se též výlet na Javořinu, kterého se zúčastnilo 11 žen a 6 dorostenek. Byl to výlet, na který všichni budeme rádi vzpomínat, zvláště na br. Vyžďuru, který se přičinil o milou zábavu.

Tím jsem stručně naznačila naši činnost za celý rok a přála bych si, aby v příštím roce byla tato více podporována, aby mohly býti výsledky lepší. Sestry, buďte si toho vědomy, že nás čeká v příštím roce práce těžká a jen prací poctivou a svědomitou, které je naší jednotě zapotřebí, které jak doufáme, nebudete se žádná z žen vyhýbati dle svého nejlepšího svědomí a povinnosti plniti, které nám „Sokol“ ukládá.

V příštím roce sletovém přeji mnoho zdaru.

Ve Bzenci dne 1. února 1931

Marie Strážnická, náčelní


Kandidátní listina pro valnou hromadu Těl. jednoty Sokol ve Bzenci konané dne 1. 2. 1931

Starosta: br. Dr. Polášek Rudolf

Místostarosta: br. Kuchař Jan

Náčelník: br. Koutný Jan

Náčelní: s. Strážnická Marie

Vzdělavatel: br. Kučera Bohumil

Členové výboru:

Křížek Josef

Černín Augustin

Jelínek František

Kotas Jindřich

Kuchař František

Mann Metoděj

Ruth František

Šťastný Ctibor

Náhradníci:

Bunža Břetislav

Strážnická Jaroslava

Běhal František

Šemora Karel

Hospodářští a účetní dozorci:

Absolon Jan

Gazda Antonín

Holomek Miroslav

Rozhodčí soud:

Babák Bohumil

Holomek Miroslav

Jakob Teodor

Křížek Josef

Strážnický Václav

Náhradníci:

Černín Bohumír

Klučka Bedřich

Kuchař Jos. č. 208

Praporečníci:

Půček Jan

Brázda Antonín